Sekundární malignity pocházející z T-lymfocytů, včetně malignit pozitivních na chimérický antigenní receptor (CAR), byly hlášeny v průběhu týdnů až několika let po léčbě hematologických malignit léčivými přípravky obsahujícími CAR T-lymfocyty cílené na protein CD19 nebo BCMA. Pacienty je nutné celoživotně monitorovat s ohledem na vznik sekundárních malignit.

Hlášení je možné zasílat pomocí tištěného nebo elektronického formuláře dostupného na webových stránkách SÚKL. Podrobnosti o hlášení najdete na: http://www.sukl.cz/n... zobrazit více

Sekundární malignity pocházející z T-lymfocytů, včetně malignit pozitivních na chimérický antigenní receptor (CAR), byly hlášeny v průběhu týdnů až několika let po léčbě hematologických malignit léčivými přípravky obsahujícími CAR T-lymfocyty cílené na protein CD19 nebo BCMA. Pacienty je nutné celoživotně monitorovat s ohledem na vznik sekundárních malignit.

Hlášení je možné zasílat pomocí tištěného nebo elektronického formuláře dostupného na webových stránkách SÚKL. Podrobnosti o hlášení najdete na: http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek. Adresa pro zasílání je Státní ústav pro kontrolu léčiv, odbor farmakovigilance, Šrobárova 48, Praha 10, 100 41, email: farmakovigilance@sukl.cz. V hlášení je potřeba uvést i přesný obchodní název a číslo šarže přípravku.

Bližší informace viz příloha.

Současná kontroverze: protonová vs. fotonová terapie

Protonová terapie je v aktuálních onkologických guidelines akceptovaná pouze pro velmi limitované indikace, jako jsou některé nádory dětského věku, karcinom prostaty, či nádory hlavy a krku. Přestože může mít v některých případech lepší krátkodobé léčebné výsledky než „konvenční“ fotonová radioterapie, existuje zde stále mnoho otazníků. Dva recentně vydané články na stránkách American Society of Clinical Oncology, které čerpají z abstraktů prezentovaných na letošním kongresu ASCO, popisují současnou situaci v radioterapii. Oba články shodně poukazují na možnou nižší incidenci krátkodobých nežádoucích úči... zobrazit více

Současná kontroverze: protonová vs. fotonová terapie

Protonová terapie je v aktuálních onkologických guidelines akceptovaná pouze pro velmi limitované indikace, jako jsou některé nádory dětského věku, karcinom prostaty, či nádory hlavy a krku. Přestože může mít v některých případech lepší krátkodobé léčebné výsledky než „konvenční“ fotonová radioterapie, existuje zde stále mnoho otazníků. Dva recentně vydané články na stránkách American Society of Clinical Oncology, které čerpají z abstraktů prezentovaných na letošním kongresu ASCO, popisují současnou situaci v radioterapii. Oba články shodně poukazují na možnou nižší incidenci krátkodobých nežádoucích účinků protonové terapie oproti fotonové terapii, které byly recentně prokázány některými studiemi. Není však zatím jasné, zda dojde také k redukci či změně spektra dlouhodobých nežádoucích účinků. V současnosti není k dispozici srovnání protonové terapie s fotonovou radioterapií s modulovanou intenzitou. Články dále upozorňují na nepodložená tvrzení o výsledcích protonové terapie, jež některá protonová centra prezentují zejména na svých webových stránkách. Reálný potenciál protonové terapie a její konkrétní indikace se budou jistě časem zpřesňovat. Do doby, než budou k dispozici dostatečně robustní a přesvědčivé studie o většině aspektů protonové terapie, je vhodné (i vzhledem k tomu, jak je tato léčebná modalita marketingově prezentována lékařům, a dokonce přímo pacientům) zachovat si spíše rezervovaný přístup.